Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

MERO ČR a.s. - 25.3.2019
Dne 25. března 2019 bude zahájena rekonstrukce ropné nádrže H01 o objemu 100 tis. m³ na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi. V rámci rekonstrukce nádrže proběhne její čištění, které bude trvat do poloviny června. Během čištění se mohou v závislosti na klimatických podmínkách uvolňovat do ovzduší zbytky lehkých uhlovodíků způsobující nepříjemný zápach. I v letošním roce budeme aplikovat, stejně jako v předchozích letech, moderní technologii odstraňování lehkých uhlovodíků z nádrže tak, aby práce v areálu CTR měly minimální dopad na okolí. Za případné nepříjemnosti se předem omlouváme.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Jak probudit dešťovou vílu

12. března 2019

sucho, vodaNaši zemi už čtyři roky trápí sucho. Celé období od roku 2014 do konce roku 2018 bylo převážně srážkově podnormální, teplotně nadnormální a během zimních období bylo většinou podprůměrné množství sněhu. Letošní zima byla na srážky bohatší. Na dorovnání takto dlouhého mimořádného období však nestačí jeden nebo dva měsíce nadprůměrných srážek. Až průběh celého letošního roku napoví, jestli bude dlouhé suché období pouze přerušeno nebo postupně ukončeno.

Jak jsou na tom podzemní vody?

sucho, voda Podzemní vodu pije každý druhý Čech a více než z poloviny se podílí na zdrojích pitné vody. Je tím nejkvalitnějším zdrojem, neboť na své cestě prošla půdním a horninovým filtrem. Podzemní vody v České republice však hrozivě ubývají. Sucho krajinu sužuje nepřetržitě od roku 2014 a počínaje tímto rokem se situace u podzemních vod neustále zhoršuje. Někde vyschly studny, které i za velkého sucha v minulosti vždy měly vodu. I v současné době tak musí být některé obce zásobeny vodou z cisteren. Aktuálně je nejhorší situace, kterou klasifikujeme jako silné či mimořádné sucho, u 62 procent všech sledovaných vrtů a u 59 procent sledovaných pramenů. Nejhůř jsou na tom východní Čechy a střední a jižní Morava. Ani v Polabí není půda nasycena dostatečným množstvím vody. Navíc na dvou třetinách území České republiky hluboké zásoby podzemní vody nemáme, což je podmíněno geologickou stavbou podloží. Takže v těchto oblastech jsme odkázaní na takzvané mělké zvodně, které jsou velmi citlivé na doplňování podzemních vod třeba z dešťových srážek.

Jak to bylo dříve?

V minulosti se přitom dokázaly stavy podzemních vod doplnit poměrně rychle, dokonce i za jediný rok. To ovšem mluvíme o době, kdy byla krajina daleko méně industrializovaná, kdy nebyly rozorány meze a kdy bylo životní prostředí méně kontaminováno než dnes. Problémem jsou i loňské kůrovcové kalamity, kvůli nimž byly odlesněny rozsáhlé plochy lesních porostů. I kvůli tomu, že na potřebné opětné zalesnění nejsou ani peníze, ani vhodné sazenice, budou vzniklé holiny v krajině přetrvávat déle, než je to pro vodní bilanci vhodné. Lesy zadržují vodu, vykácené holiny ale nikoliv. V novele lesního zákona se navíc navrhuje, aby se doba pro povinné zalesnění prodloužila na pět let.

Suchá období zřejmě budou častější

sucho, voda V posledních 30 letech se klimatické podmínky mění. Stoupá teplota vzduchu, prší hlavně v létě, kdy vegetace odčerpává velkou část srážkové vody a ta se hůře dostává pod zem, nebo se odpařuje. Předpokládá se, že v příštích letech bude četnost a délka suchých období ještě narůstat. S vyššími teplotami bude narůstat také bouřková činnost. Při bouřce však voda ve formě prudkých dešťů, která by měla zůstat v krajině, naopak odplavuje úrodnou zem.

Proč je v ČR sucho?

Sucho představuje pro ČR významnou hrozbu, neboť jeho výskyt a intenzita se v souvislosti s globální změnou klimatu zvyšuje a škody způsobené suchem mohou být vysoké a zasahující rozsáhlé území. Spouštěcím impulzem pro vznik sucha je nedostatek srážek. Dalším významným faktorem je teplota vzduchu. Sucho totiž vzniká, když množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar a tzv. vláhová bilance je záporná. Roční průměrná teplota na území ČR stoupá, výrazně se otepluje letní sezona. Dalším impulzem pro vznik sucha je skutečnost, že krajina ztrácí svoji retenční schopnost, tedy schopnost zadržování vody. Hektar kvalitní černozemě dokáže zadržet až tři a půl tisíce kubíků vody. Z nekvalitní půdy naopak voda odtéká. Lesní ekosystémy dokáží zachytit 5-9x více vody než bezlesá krajina, což je činí účinnými zásobárnami vody v krajině. V současnosti lesy pokrývají 34 % České republiky. Na druhou stranu využívání krajiny člověkem v podobě intenzivního zemědělství, zástavby a dalších zásahů do krajiny odtok vody urychluje. V období 2000-2017 bylo zabráno zástavbou (města, silnice a další umělé plochy) celkem 338 km2 původně jiných kategorií využití území. Je to více než polovina plochy hlavního města Prahy. Celkově zastavěné a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly cca 8,4 tis. km2, což je o něco více než představuje rozloha Plzeňského kraje.

Schopnost krajiny zadržovat vodu se snižuje napřimováním vodních toků, odvodňováním zemědělských půd, vysušováním mokřadů, snižováním rozlohy lesů a rozptýlené zeleně, plošnou výstavbou komunikací, sídlišť, komunikací apod. Naopak zvyšuje se budováním poldrů, péčí o lužní lesy, obnovováním malých vodních nádrží, zvyšováním obsahu humusu v půdě. Nízká retenční schopnost krajiny zvyšuje riziko sucha i povodní. Je proto nejvyšší čas začít budovat opatření, která by dokázala vodu v krajině udržet a chránit půdu před erozí. Při téměř devadesáti procentech pronajaté půdy jsou ale taková opatření těžko realizovatelná. Řešení má v rukou stát.

Zničená zemědělská půda

sucho, vodaOproti stavu před rokem 1950 se snížila retenční kapacita půdy v ČR přibližně o 40 %. Vodní eroze ohrožuje cca 60 % půdy (z toho je již přibližně 12 % znehodnoceno), 14 % je ohroženo větrnou erozí, 45 % půdy se zhutnilo. Většina zemědělských půd trpí nedostatkem organické hmoty, má nevyhovující strukturu a v řadě případů dochází k poklesu pH. K tomu se přidává snižující se vydatnost pramenů ve středních Čechách a na jižní Moravě. Kdyby česká zemědělská půda, které máme asi 3,5 milionu hektarů, byla schopná držet vodu dobře, tak jako dříve, udržela by jí asi 9 miliard kubíků. Ale udrží jí sotva 5. Ten obrovský rozdíl je několikanásobek objemu vody, který udrží Vltavská kaskáda. Na tom je vidět, kde je největší rezerva v retenci vody - je v samotné půdě.

Co je příčinou špatného stavu?

V naší krajině se nehospodaří dobře. Po listopadu 1989 se ujalo zemědělské půdy v ČR tři miliony vlastníků, z nichž většina již bohužel nemá k půdě žádný vztah. Výsledkem je fakt, že 80 procent půdy je pronajato. Nájemcům jde většinou jen o krátkodobý ekonomický prospěch, chybí dlouhodobější přesah. Zisk zemědělců není dán jenom tím, co se ten rok prodá, ale měli by myslet i na roky další, měli by zachovávat úrodnost půdy. Tato dlouhodobá perspektiva nájemcům většinou chybí.

Jak zlepšit situaci?

Odborníci bijí na poplach, že změnu musí zajistit stát, a to stanovením pravidel a jejich vymáháním. Většina nájemců dnes bohužel půdu považuje za výrobní prostředek, půda je brána jako prostředek získání zisku. To je hrozná věc, která vede pouze k devastaci naší životodárné půdy. Ta nejhorší poškozování půdy, jako jsou třeba erozní procesy nebo utužení půdy, se ale dají podle odborníků tvrdým vymáháním práva během několika let odstranit.

Mezi agrobiologická opatření k omezování utužení půdy patří především:

- dostatečné organické hnojení,
- omezené používání fyziologicky kyselých minerálních hnojiv,
- udržování optimálních hodnot pH půdy,
- využívání hluboce kořenících plodin,
- konstrukční řešení zemědělských strojů snižující jejich tlak na půdu,
- revize uspořádání půdního fondu,
- doba vstupu na pozemky, omezování počtu pojezdů po poli,
- šetrné a ochranné zpracování půdy.

Stát na obranu před suchem

sucho, vodaKlíčovým dokumentem koncepce zvládání sucha je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Obsahuje 52 prioritních opatření, jimiž stát sleduje zachování kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s používáním hnojiv a pesticidů, nastavení pravidel pro plnění podmínek tzv. greeningu (ozelenění v zemědělství), standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, podporu rozvoje ekologického zemědělství, podporu provádění komplexních pozemkových úprav, opatření na lesní půdě, obnovu přirozených funkcí vodních toků a niv, obnovu mokřadů v krajině, podporu realizace protierozních opatření v krajině, opatření na snižování spotřeby vody v energetice a v průmyslu, podporu hospodaření se srážkovými vodami, podpora opětovného využívání vyčištěných odpadních vod nebo podporu moderních technologií čištění odpadních vod. Pomoci by měla také tzv. protierozní vyhláška, která stanoví hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru erozního ohrožení a opatření ke snížení erozního ohrožení.

Jak může každý z nás přispět ke zlepšení situace, jak probudit dešťovou vílu?

Šetřit a chránit zdroje podzemní vody.
Šetřit vodu v domácnosti i v zaměstnání (sprcha místo koupele, nemýt nádobí pod tekoucí vodou, ale ve dřezu, zavírat vodu při čištění zubů, splachovat a zalévat dešťovkou).
Vodu co nejméně znečišťovat (používat ekologicky šetrné prací a čisticí prostředky, šetrnou kosmetiku, co nejméně chemických přípravků).
Naučit se maximálně využívat dešťovou vodu. Za tímto účelem můžete obdržet dotaci z programu Dešťovka.
Šetrně a s citem hospodařit s ornou půdou.
Třídit biologicky rozložitelný odpad, kompostovat ho a navracet organickou hmotu půdě.

Bez vody by neexistoval život. V mnoha zemích suchých oblastí je dostatek zdrojů kvalitní pitné vody už nyní limitujícím faktorem civilizačního rozvoje. Važme si, že v naší zemi ještě máme vodu a naučme se s ní zacházet zodpovědně.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
https://www.intersucho.cz/cz/predpoved/
http://www.enviweb.cz
http://www.vitejtenazemi.cz/slovnik/index.php?article=54
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/utuzeni-pudy/



Články a tiskové zprávy z roku 2019

21.3.2019 Děti a příroda patří k sobě a proto je tu projekt Ekoškola
12.3.2019 Jak probudit dešťovou vílu

28.2.2019 Velikonoční soutěž je tady
19.2.2019 Slušná firma
14.2.2019 Setkání Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj
8.2.2019 Světelný smog

16.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Povede se nám vyčistit města od nedopalků?
7.1.2019 Zajímavosti z oblasti ekologie
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf