Ovzduší
Ovzduší - online
Kralupy n/Vlt.
Beroun
Kutná Hora
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Břez.Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čert.schody
Praha 8-Kobylisy
Praha 4-Libuš
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov
Praha 6-Letiště
Praha 10-Průmysl.
Praha 5-Řeporyje
Praha 10-Šrobárova
Legenda k následující tabulce je umístěna zde.
ZDE si můžete zobrazit grafické výstupy z jednotlivých stanic.
Doplňující informace k indexům kvality ovzduší.
Pro více informací můžete využít stránky www.chmi.cz.
Zasílání informací o smogových situacích e-mailem.
Rozptylové podmínky
BIO předpověď
Dění v průmyslu
UNIPETROL RPA - 17.7.2019 10:24
Flérování v letních měsících červenec - srpen 2019 - jedná se o řízené spalování přebytků topného plynu. Doba trvání události: V letních měsících červenec - srpen 2019. Omlouváme se za možné zvukové, světelné či jiné efekty spojené s použitím polního hořáku.
Obecné informace o flérování (spalování na havarijní pochodni).
Poslední aktualizace proběhla 8/2019.
Ovzduší ve Středočeském kraji
Středočeský kraj má v rámci ČR specifické postavení, neboť uprostřed něj leží hlavní město Praha, které však není součástí jeho správního obvodu. Prakticky celý Středočeský kraj se v širším smyslu nachází ve spádovém území Prahy. Právě tato skutečnost velmi ovlivňuje ovzduší v kraji.
Zdroje znečištění
Jedním z hlavních zdrojů znečištění je doprava. Území kraje je velmi silně dopravně zatíženo, protože přes něj vedou všechny silně frekventované komunikace spojující Prahu s ostatními kraji (zejména dálnice D1, D5, D8, D11 a rychlostní komunikace R4, R6 a R10) a zasahuje do něj rovněž část Pražského silničního okruhu (silnice R1).
Obr.: Celkové dopravní zatížení komunikací
Zdroj: Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje – aktualizace 2012
Dalšími zdroji znečištění jsou průmysl a zemědělství. Průmysl je výrazně zastoupen energetikou, automobilovým, chemickým i potravinářským průmyslem. V zemědělství převládá rostlinná zemědělská výroba.
Ve venkovských oblastech a obcích bez plynofikace jsou významnými zdroji znečištění, zvláště v chladné části roku, domácí topeniště.
Na kvalitu ovzduší má vliv též přenos znečištění z jiných oblastí, zvláště pak v hraničních oblastech. V kraji je patrný vliv přenosu znečištění z Prahy a v severozápadní části kraje se projevuje také přenos znečištění z Ústeckého kraje s významným soustředěním zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování.
Tab: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2010
Zdroj: Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje – aktualizace 2012
Kvalita ovzduší
Celkově lze úroveň kvality ovzduší ve Středočeském kraji označit za příznivou, překračování imisních limitů představuje spíše lokální problém a týká se malého počtu znečišťujících látek. V posledních letech pak na území kraje převládalo postupné zlepšování imisní situace, které však bylo doprovázeno poměrně značnými výkyvy v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách.
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
Mezi roky 2009 a 2010 došlo na území Středočeského kraje k výraznému zvětšení rozsahu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. V roce 2009 je vymezenou plochou se zhoršenou kvalitou ovzduší (tj. s překročením imisních limitů) především oblast Kladenska. V roce 2010 vymezená oblast zasahuje okresy severně od Prahy, a to nejvíce okres Mělník a Mladá Boleslav, dále pak severní část okresu Praha-východ a Kladno a západní část okresu Nymburk.
Tab: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezené na základě dat z roku 2010
Zdroj: Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje – aktualizace 2012
Překračování imisních limitů
K překračování imisních limitů na území Středočeského kraje dochází zejména působením provozu automobilové dopravy. Přesto jsou zde i lokality, v nichž se na nadlimitní imisní zátěži významně podílejí také stacionární zdroje.
Nejvýznamnější lokalitou s překročením imisních limitů ve vazbě na stacionární zdroje je prostor města Kladna a jeho okolí, kde dochází k překračování ročního limitu pro prachové částice PM10. Hlavním zdrojem imisní zátěže jsou zde plošné zdroje – lokální vytápění. Zástavba Kladna je emisně nejvýznamnějším plošným zdrojem, a to s výrazným odstupem.
Další zdroje, identifikované podle výsledků rozptylové studie, prošly v uplynulém období poměrně výrazným snížením emisí a nelze je proto s jistotou označit za zdroje významně přispívající k současným nadlimitním koncentracím.
Více informací se dozvíte v Integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje
© Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou, ekoporadna@eckralupy.cz
Jsme součástí společnosti, která je držitelem certifikátu jakosti ISO 9001