Zdraví

Ovzduší - online

Aktuální imisní situace Kralupy n/Vlt. Kralupy n/Vlt.
Beroun Beroun
Kutná Hora Kutná Hora
Kladno-střed města Kladno-střed města
Kladno-Švermov Kladno-Švermov
Mladá Boleslav Mladá Boleslav
Ondřejov Ondřejov
Příbram Příbram-Břez.Hory
Rožďalovice-Ruská Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody Tobolka-Čert.schody
Praha 8-Kobylisy Praha 8-Kobylisy
Praha 4-Libuš Praha 4-Libuš
Praha 5-Stodůlky Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol Praha 6-Suchdol
Praha 6-Břevnov Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov Praha 4-Chodov
Praha 6-Letiště Praha 6-Letiště
Praha 10-Průmyslová Praha 10-Průmysl.
Praha 5-Řeporyje Praha 5-Řeporyje
Praha 10-Šrobárova Praha 10-Šrobárova

Aktuální imisní situace
Legenda k následující tabulce je umístěna zde.

ZDE si můžete zobrazit grafické výstupy z jednotlivých stanic.
Doplňující informace k indexům kvality ovzduší.

Pro více informací můžete využít stránky www.chmi.cz.

Zasílání informací o smogových situacích e-mailem.

Rozptylové podmínky
BIO předpověď

Dění v průmyslu

Synthos Kralupy a.s. - 20.5., 16:20
Havarijně taktické cvičení Unipetrol RPA ukončeno, jednotka HZS se vrací na základnu.

Synthos Kralupy a.s. - 20.5.2019
Probíhá havarijně taktické cvičení na bloku 8605, zaměřené na únik propan-butanu.

MERO ČR a.s. - 25.3.2019
Dnes bude zahájena rekonstrukce ropné nádrže H01 o objemu 100 tis. m³ na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi. V rámci rekonstrukce nádrže proběhne její čištění, které bude trvat do poloviny června. Během čištění se mohou v závislosti na klimatických podmínkách uvolňovat do ovzduší zbytky lehkých uhlovodíků způsobující nepříjemný zápach. I v letošním roce budeme aplikovat, stejně jako v předchozích letech, moderní technologii odstraňování lehkých uhlovodíků z nádrže tak, aby práce v areálu CTR měly minimální dopad na okolí. Za případné nepříjemnosti se předem omlouváme.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší v Kralupech a okolíObecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).

Přírodní nákazy

[ Úvod ] [ Zdravotnický význam členovců ] [ Roztoči ] [ Infekčnost klíštěte ] [ Klíště obecné ][ Klíšťová encefalitida ] [ Lymeská borelióza ] [ Očkování ] [ Ochrana před cizopasnými členovci ]

Klíšťata a jiní krev sající roztoči

Mezi významné cizopasníky zvířat i člověka patří roztoči.

Ixodes ricinus (klíště obecné). U nás se vyskytuje v lesnatých oblastech do nadmořské výšky 600 m. Jejich aktivita během roku kolísá. V přírodě se objevují již velmi brzy na jaře a první, většinou hlavní vrchol nastává koncem jara. V létě množství klíšťat většinou klesá a další o něco nižší vrchol nastává počátkem podzimu. Sameček klíštěte měří asi 2,5 mm, samička je výrazně větší (hladová přibližně 4 mm a nasátá až 11 mm). Klíšťata jsou u nás velmi významným cizopasníkem člověka i zvířat. Na místě přisátí dojde k zduření pokožky, což znesnadňuje vytažení. Při přetržení může ranka zhnisat. Je důležitým přenašečem, nemocí, u nás to jsou zejména lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy.

Klíště obecné patří mezi typická trojhostitelská klíšťata. Z vajíčka se vylíhne drobounká larva. Ta se usadí na nízké vegetaci a číhá na hostitele (většinou drobné savce nebo jiné drobné obratlovce), na jejichž těle se uchytí. Po nasátí krve svého hostitele opouští a zapadne do vegetace. Časem se promění na větší nymfu a vše se opakuje znovu. Nymfa vystupuje na vegetaci výše a hostitelem jsou většinou větší obratlovci, jako jsou zajíci, králíci, veverky, ale i bažanti. Dospělá klíšťata, která preferují především velké obratlovce - srnci, jeleni, kozy, psi atd.. Klíšťata čekají na hostitele přichycená na vegetaci, přichytí se na něj při dotyku, nikdy na hostitele nepadají například z korun stromů. Před přisátím se nějakou dobu pohybují po těle hostitele a hledají vhodné místo. Po nasátí krve dozrají u samiček vajíčka a cyklus se uzavírá. Celý vývoj trvá u nás zhruba 3 roky. Na člověku sají všechna stádia, nejčastěji však samičky.

Na jižní Moravě se můžeme setkat s také s dalšími druhy klíšťat. Je to Dermacentor reticulatus (piják lužní) a Haemaphysalis concinna (klíšť lužní).

Před klíšťaty se můžeme chránit především tím, že v lese chodíme po cestách, nebo se alespoň vyhýbáme vysoké vegetaci, volíme vhodný oděv (z hladké látky, nohavice zasunuty do bot apod.) a používáme repelenty. Důležitá je po návratu důkladná prohlídka těla a včasné odstranění přisátých klíšťat.

V období vrcholného léta mohou na travnatých plochách napadat člověka larvy roztoče sametky podzimní (Trombicula autumnalis) a vyvolat kožní onemocnění erythema autumnale. Larvy nabodávají povrch kůže a mohou vyvolat těžké kožní reakce charakteru kopřivky. Cizopasí pouze larvy, ostatní vývojové fáze žijí v půdě a živý se drobnými členovci. Ze zvířat mohou na člověka přecházet i roztoči rodu Cheyletiella. Jejich vpichy se mohou projevit tvorbou červených skvrn, kopřivkových papul apod. Ptáci a jejich hnízda mohou být zdrojem dalších krevsajících roztočů, jako je Dermanyssus galinae (čmelík kuří), Haemogamassus nidi a Eulaelaps stabularis.

Z hnízd ptáků mohou pronikat do bytů vzácně i klíšťáci. V našich městech to je nejčastěji Argas reflexus (klíšťák holubí), který dosahuje velikosti až 7 mm.

Zdroj: připravil MUDr. Josef Kočí ©