Zdraví

Ovzduší - online

Aktuální imisní situace Kralupy n/Vlt. Kralupy n/Vlt.
Beroun Beroun
Kutná Hora Kutná Hora
Kladno-střed města Kladno-střed města
Kladno-Švermov Kladno-Švermov
Mladá Boleslav Mladá Boleslav
Ondřejov Ondřejov
Příbram Příbram-Břez.Hory
Rožďalovice-Ruská Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody Tobolka-Čert.schody
Praha 8-Kobylisy Praha 8-Kobylisy
Praha 4-Libuš Praha 4-Libuš
Praha 5-Stodůlky Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol Praha 6-Suchdol
Praha 6-Břevnov Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov Praha 4-Chodov
Praha 6-Letiště Praha 6-Letiště
Praha 10-Průmyslová Praha 10-Průmysl.
Praha 5-Řeporyje Praha 5-Řeporyje
Praha 10-Šrobárova Praha 10-Šrobárova

Aktuální imisní situace
Legenda k následující tabulce je umístěna zde.

ZDE si můžete zobrazit grafické výstupy z jednotlivých stanic.
Doplňující informace k indexům kvality ovzduší.

Pro více informací můžete využít stránky www.chmi.cz.

Zasílání informací o smogových situacích e-mailem.

Rozptylové podmínky
BIO předpověď

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 17.7.2019 10:24
Flérování v letních měsících červenec - srpen 2019 - jedná se o řízené spalování přebytků topného plynu. Doba trvání události: V letních měsících červenec - srpen 2019. Omlouváme se za možné zvukové, světelné či jiné efekty spojené s použitím polního hořáku.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší v Kralupech a okolíObecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).

Přírodní nákazy

[ Úvod ] [ Zdravotnický význam členovců ] [ Roztoči ] [ Infekčnost klíštěte ] [ Klíště obecné ][ Klíšťová encefalitida ] [ Lymeská borelióza ] [ Očkování ] [ Ochrana před cizopasnými členovci ]

Členovci se zdravotnickým významem

Jako přenašeč infekčních onemocnění má v našich podmínkách největší význam klíště obecné (Ixodes ricinus).

V podmínkách střední Evropy je přenašečem zejména původce lymeské boreliózy a viru klíšťové encefalitidy.

Jinou významnou skupinu přenašečů infekčních onemocnění tvoří komáři

Nejznámějším onemocněním přenášeným na člověka samičkami komára rodu Anopheles je malárie. Původcem jsou 4 druhy plasmodií vyvolávajících méně či více závažnou formu onemocnění.

Až do roku 1850 se vyskytovala celkem běžně i na území ČR a postihovala především chudší vrstvy obyvatelstva (okolí Hodonína). Později se vyskytovala jen ojediněle a od roku 1963 se původce onemocnění v České republice nevyskytuje. Rozšířena je hlavně v tropech a subtropech, případně v některých oblastech mírného pásma (Turecko). Malárie může být zavlečena do oblastí, kde se nevyskytuje, buď infikovanými osobami nebo komáry prostřednictvím letadel. Do ČR je ročně importováno ročně cca 10-15 případů onemocnění. Při cestách do zemí s výskytem malárie je třeba chránit se užíváním speciálních přípravků, tzv.antimalarik.

Nemocí, která často končí smrtí, přenášenou komáry je žlutá zimnice. Ta se však na našem území nevyskytuje. Druh komára Aedes aegypti je přenašečem viru zejména v tropické Africe a Jižní Americe. Při cestách do těchto oblastí je možné chránit se očkováním, které patří v řádě případů k vyžadovaným očkováním u cestovatelů.

V ČR je nejběžnějším virovým onemocněním, na jehož přenosu se podílí komáři Valtická horečka. Je způsobena virem Ťahyňa, patřícího mezi arboviry. Jméno je odvozeno od východoslovenské vesnice, kde byl vir v roce 1958 izolován. Dnes je u nás nejčastěji izolován z komára Aedes vexans.

Onemocnění se projevuje typickými chřipkovitými příznaky (náhlá horečka, bolesti hlavy a končetin, nechutenstvím, zánětem hrtanu, někdy i podrážděním mozkových plen). Je typické pro oblasti s vysokým výskytem komárů (například některé oblasti Břeclavska) a postihuje zde především děti a rekreanty (místní obyvatelstvo má často protilátky).

Komáři mohou přenášet i původce dalších onemocnění, které však mají u nás malý význam. Jde například o horečnatá onemocnění (například West Nile, O´Nyong-Nyong, Rift Valey, Dengue), horečnaté onemocnění Dengue nebo záněty mozku (Kalifornská a La Crose encefalitida, Východní, Západní a Venezuelská encefalitida atd.).

Veš šatní (Pediculus humanus humanus) je přenašečem skvrnitého tyfu. Toto onemocnění mělo na svědomí v minulosti i v Evropě milióny obětí. Jeho původce (Rickettsia prowazeki) je pojmenován po americkém badateli Howardu Tayloru Rickettsovi a českém zoologovi Stanislavu Provázkovi. Oba vědci se významnou měrou zasloužili o výzkum tohoto onemocnění, oba však, stejně jako řada dalších badatelů na toto onemocnění zemřeli. Rezervoárem je člověk, přenos se děje prostřednictvím vši šatní. Onemocnění je provázeno horečkou a exantémem.

Veš šatní však přenáší původce i jiných onemocnění, jako je například návratný tyfus. Jde o onemocnění vyvolané spirochétou Borrelia recurrentis.

Vyskytuje se v celé řadě oblastí světa. V Jižní Americe (Guatemala, okolí And), v Africe (Etiopie a Súdán) v Evropě ve Španělsku a Portugalsku a dále na Kypru, v Izraeli, Sýrii, Turecku, Iráku, Iránu, jižním Rusku, Číně, Afganistánu a Indii.

Evropskou formu přenáší z člověka na člověka veš, rezervoárem jsou hlodavci. Po 5 až 14 dnech od nakažení se objeví třesavka s horečkami, které trvají 2-9 dní. Pak se stav zlepší, ale po několika dnech začíná nová horečková vlna. Vlny se pak mohou opakovat i více jako 10x. V průběhu nemoci dochází k poškození jater a ledvin. Rozeznáváme dvě formy. Epidemický návratný tyfus přenáší veš šatní. Člověk se může nakazit při škrábání vetřením původce z rozmačkané vši do ranky, nebo při sání krve vší. Rezervoárem této formy je člověk. Endemický návratný tyfus přenáší roztoči z rodu Ornithodoros (z čeledi Argasidae) a rezervoárem jsou volně žijící zvířata.

V současné době nepředstavuje u nás žádné z těchto onemocnění přenášených vší šatní významné nebezpečí.

Jednu z největších pohrom představoval také mor, často označovaný jako černá smrt. Mor decimoval v několika pandemiích také Evropu a pronikal i na naše území. Během 18. a 19. století toto onemocnění z Evropy ustupovalo. V Čechách vymizel počátkem 18.století. Mor je původně onemocněním některých druhů hlodavců. Pro vznik epidemií byla důležitým zdrojem krysa (Rattus rattus) a pro přenos nemoci z krys na člověka má význam blecha morová (Xenopsila cheopis). Na ústup nemoci v Evropě mělo mimo jiné vliv i vytlačení krysy potkanem (Rattus norvegicus), který je vůči moru odolnější. Onemocnění je způsobeno mikrobem Yersinia pestis a nadále se vyskytuje v přírodních ohniscích na Blízkém a Dálném východě (Vietnam, Mongolsko, Indie), v Africe (Zaire, Tanzanie) a v obou částech Amerického kontinentu (zejména Brazílie). Do Evropy jsou importovány pouze ojedinělé případy. Zdrojem infekce jsou hlodavci a v době epidemií i člověk. Infekci může na člověka přenést blecha (dýmějová forma), nebo vzdušnou cestou (plicní forma). Při dýmějové (bubonové) formě jsou postiženy mízní uzliny. Nastávají horečnaté stavy, schvácenost a obluzenost. Uzliny nekrotizují a kolem 10.dne se provalují. Plicní forma má rychlý průběh. Nastává dušnost, pneumonie a neléčený pacient umírá během 2-3 dnů.

Zdroj: připravil MUDr. Josef Kočí ©