23. března - Světový meteorologický den

Světový meteorologický den se každoročně slaví od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO). Právě 23. března tohoto roku byla podepsána dohoda, tím WMO oficiálně vznikla a o rok později byla začleněna do struktury OSN.

Žijeme na propojené planetě. Sdílíme jednu Zemi s jednou atmosférou a jedním oceánem. Naše počasí, klima a koloběh vody neznají žádné národní ani politické hranice. Mezinárodní spolupráce je nezbytná. Tato filozofie řídí práci světové meteorologické komunity od roku 1873 a povede nás při převádění vědy do služeb pro společnost pro současné i budoucí generace.

Světový meteorologický den 2024 se koná během 151. výročí WMO. Zdůrazňuje minulé úspěchy, současný pokrok a budoucí potenciál – od telegrafů z konce 19. století a předpovědí přepravy až po superpočítače a vesmírné technologie.

Během této doby Národní meteorologické a hydrologické služby nepřetržitě pracovaly na shromažďování a standardizaci údajů, které jsou základem předpovědí počasí, které nyní považujeme za samozřejmé. Historie výměny dat WMO je pozoruhodným příběhem vědecké vize, technologického rozvoje, a především jedinečného systému spolupráce, který má sloužit společnosti.

Výročí také slouží jako připomínka našeho měnícího se klimatu. Mezinárodní meteorologická organizace – předchůdce Světové meteorologické organizace – byla založena v roce 1873 v době, kdy na počátku stálo znečištění z průmyslových a lidských činností.

V důsledku skleníkových plynů, které zachycují teplo, je dnes průměrná globální teplota o více než 1 °C vyšší než před 150 lety. Naše počasí je extrémnější, oceán je teplejší a kyselejší, hladiny moří stouply a ledovce a led tají. Tempo změn se zrychluje. Potřebujeme okamžitě jednat, abychom snížili emise a zajistili, že budoucí generace mohou na naší planetě přežít a prosperovat.

Dobrou zprávou je, že rychlý vědecký a technologický pokrok výrazně zlepšil přesnost předpovědí počasí a život zachraňujících včasných varování. Velká data se mezi širší komunitou vyměňují volněji než kdykoli předtím a existují nové nástroje včetně strojového učení a umělé inteligence.

Došlo k významnému pokroku v monitorování, simulaci a projektování globálního klimatu na podporu rozhodování.

Naše počasí, klima a koloběh vody budou v budoucnu jiné než v minulosti. Povětrnostní, klimatické a hydrologické služby nám pomohou řešit související výzvy a využít příležitosti.

Jak jsme na tom v Česku

Na území Česka máme již šest meteorologických stanic, které Světová meteorologická organizace (WMO) zařadila mezi světově významné stanice, s velmi dlouhou a kvalitní řadu meteorologických měření a pozorování. Stanice Opava a Praha-Klementinum získaly ocenění již v roce 2017 a 2018 a v roce 2021 k nim přibyly stanice Klatovy, Milešovka, Šumperk a Přerov.

Pro ocenění a podporu udržení pozorování na stanicích s dlouhou řadou měření WMO zařazuje stanice s délkou řady měření 100 a více let, splňující kritéria stanovená WMO, mezi tzv. Centennial Observing Stations a uděluje jim certifikát. Tímto certifikátem se může pyšnit 291 stanic na celém světě, v Evropě jich je více než 100.

Měření a pozorování na meteorologických a klimatologických stanicích je záslužná činnost, která je časově náročná, vyžaduje pečlivost, trpělivost a vytrvalost. Pozorovatelé na meteorologických a klimatologických stanicích jsou ti, kteří nejsou příliš vidět, avšak přínos jejich práce je nevyčíslitelný. Výsledkem jejich činnosti jsou řady meteorologických pozorování a měření, která jsou cenná nejen pro klimatologický výzkum, ale jsou rovněž součástí kulturního dědictví národa.

V současnosti má ČHMÚ operativní informace v 10minutovém intervalu pro úhrn srážek z 590 stanic, teplotu vzduchu měří 310 stanic.

https://www.enviweb.cz